Geologie ostrova
Geologická historie ostrova
Santorínský vulkanický komplex je nejaktivnější částí Jižní egejské vulkanické desky, která se táhne od východní pevniny Řecka, přes různé ostrovy až po Bodrumský poloostrov v Turecku. Tato deska tvoří subdukci s Africkou deskou, která se pohybuje směrem severně rychlostí až 5 cm/r. Pod tímto zlomem dochází v hloubce cca 170 km k častým zemětřesením.
Na tomto zlomu dochází samozřejmě k výronům magmatu na povrch a vzniku sopečných ostrovů (Milos, Kos, santorini).
Další formování Santorini do nynější podoby je více než různorodé. Před cca 2 000 000 - 600 000 lety se začaly projevovat první podmořské erupce (pod nynějším Akrotiri) , které vedly v následujících letech k vytvoření prvního ostrova, na němž docházelo mezi 364 000 - 180 000 lety k nadmořským erupcím, které vyvrcholily před přibližne 172 000 lety prvním vytvořením kaldery. Ostrov se následně "obnovoval" a po výbuchu vytvořil kaldery ještě třikrát (před 40 000, 21 000 a 3,6 000 lety). Poslední zhroucení ostrova proběhlo kolem roku 1645 př.n.l. za doby obývání ostrova předřeckou kulturou bylo předcházeno Minojskou erupcí, která zničila Thérskou (santorinskou) civilizaci a vznikem tsunami značně přispěla k zániku Minojské kultury. Po této erupci se ostrov zformoval do podoby, v jaké ho známe dnes. Uprostřed kaldery se formují dva (zatím) malé sopečné ostrůvky Palea Kameni a Neia Kameni.
Kompletní přehled Santorinských erupcí naleznete zde (odkaz se otevře v novém okně): https://www.decadevolcano.net/santorini/eruptionsummary.htm
Mínojská erupce
Poslední erupce následovaná zhroucením kaldery proběhla roku 1645 př.n.l., v pozdní době bronzové. Bylo při ní vyvrženo 30-40 km3 magmatického materiálu a po zhroucení magmatického krbu došlo k vytvoření stávající kaldery. Oblak popela dosahoval výšky až 39 km a pravděpodobně vedl k malému globálnímu ochlazení planety. Z tohoto popela pochází nynějších 50m pemzy a popela pokrývající povrch ostrova. Erupce zničila vyspělou kulturu, která ravděpodobně dala základy Atlantské legendě (více v odstavci Kulturní historie ostrova). Tsunami vzniklé hmotou magmatického krbu spadlou do moře dosahovala výšky až 30m a dopomohla zániku Minojské kultury na Krétě.
Zdokumentované erupce
Roku 1707 se při erupci zformoval nynější sopečný ostrůvek Neia Kameni v centru kaldery, na kterém od té doby proběhly tři velké erupce, poslední v roce 1950. Přiní byl popel vyvržen 1000m do výše a lávové kameny dopadaly až do 850m vzdálenosti. Od 10. 1. do 2. 2. se vylévala z kráteru láva a vytvořila tak nejmladší lávové pol v Řecku. Vulkán je nyní spící, na ostrově se nachází aktivní kráter se sirnými výpary. Poslední velké zemětřeseníí zde proběhlo v roce 1956.
Vývoj centrálních ostrovů
46-47 - Erupce a vývoj Palea Kameni (oranžová). 726- Vývoj jižního cípu Palea Kameni (béžová). 1570-1573- Vývoj Mikri Kameni, nynější součásti Neia kameni (šedá). 1707-1711- Vznik Neia Kameni při rozsáhlém výronu magmatu (fialová). 1866-1870- Vznik rozsáhjé jižní části Neia Kameni, s centren v nynějším aktivním kráteru (modrá). 1925-1928- Rozsáhlý výron v jeho centrální části překrývá všechny starší části Neia Kameni a spojuje ho s Mikri Kameni (zelená). 1939-1941- Poslední rozsáhlá erupce z více menších kráterů v centrální oblasti Neia kameni (růžová). 1950- V porovnání s ostatními malá erupce v oblasti kráterů erupce z roku 1939 (na mapě není vyznačen).
Podrobné informace: https://www.greek-islands.us/santorini/santorini-volcano-eruptions/
Důsledky geologické historie ostrova
Turistický ruch
Není pochyb, že právě historie samotného ostrova je důvodem četné navštěvovanosti tohoto ostrova. Majestátní stěna kaldery tvořená zřetelně viditelnými vrstvami popela a ztuhlé lávy je pro mnohé silným zážitkem (hlaně, pokud sjíždíte serpentinami v ní vytesanými). Lákavá je také možnost navštívit nynější centrální sopečný ostrůvek Nea Kameni plný kráterů, sirných výparů a lávových polí. Na ostrov jsou pořádány zájezdy lodí, které většinou zamíří i na vedlejší ostrůvek Palea kameni, za koupelí v sirné termální zátoce. Různé erupce a horniny jimi vyvržené daly vzniknout oblíbeným "Barevným plážím", s pískem, skálou a někdy i vodou jedné barvy. Za všechny jmenujme Bílou a Červenou pláž (na obrázku).
.jpg)
Fauna a flóra
Na ostrově se kvůli izolovanosti nenachází žádná původní vyšší zvířata. Daří se zde však hmyzu, nejčastěji můžete vidět (a slyšet) cikády a malé druhy štírů, kteří sem však byly dovezeni. Další zvířata, která na ostrov přišla s člověkem jsou osli, koně a kočky, které na ostrově druhotně zdivočely. Sopečná půda je velice úrodná. Tipickou plodinou Santorini jsou rajčata, lilky a další zelenina. Vyšším rostlinám se na ostrově nedaří kvůli nedostatku vláhy a vysokým teplotám. Díky umělému zavlažování se zde pěstují olivy.
Podmořský svět
Pokud se v případě santorini bavíme o podmořském světě, bereme v potaz pouze vnější pobřeží ostrovů, protože vnitřní tvoří pouze asi 50 cm široký pás a poté 300m hluboká propast. Život v této oblasti se omezuje na řasy, mlže (až 30 cm), nereidky, krabi a langusty a v porovnání s okolními ostrovy mnoho murén. Ve většině této oblasti se ryby vyskytují pouze zřídka kvůli harpunovému rybolovu, výjimkou je oblast ostrůvku Aspronisi (Bílý ostrov), kde se ve velmi členitém pobřeží nacháí neuvěřitelné množství rybek. Hlavním lákadlem ostrova pro potapěče jsou jeskyně a další skalní útvary, kterých je ostrov kvůli častým zemětřesením plný.
