Historie ostrova
Akrotiri
Historie ostrova sahá až do doby bronzové, ve které již byl však byl velmi vyspělý. Město akrotiri pochází právě z této doby. Vykopávky započaly roku 1957. K výzkumu se rozhodl prof. Spyros Marinatos, který jimi chtěl potvrdit svou teorii o tom, že koncem Minojské kultury na krétě byl sopečný výbuch Santorini. Vykopávky byly velmi zachovalé, stejně jako například Pompeje. Jsou z nich také snadno patrné blízké kontakty s Krétou, jak obchodí, tak kulturní.
Výbuch Théry
Z vykopávek je možné docela přesně vyčíst, jak probíhala erupce Théry. Zajímavé bylo, že nebyly nalezeny kostry lidí, ani zvířat. To vedlo vědce k potvrzené doměnce, že interval mezi prvním silným zemětřesením a výbuchem byl tak dlouhý, že bylo možné evakuovat obyvatele. Nakonec byla tato doba určena na jeden rok, jelikož semena v domech začala klíčit, kdayž a ně začal dopadat sopečný prach. Lidé tak měli čas si s sebou vít své cennosti a bohužel i písemnosti. Zemětřesení způsobilo poboření většiny domů. Otázkou zůstává, proč nezůstali a nesnažili se město opravit? Je pravděpodobné, že většina lidí odešla, ale zanechali na ostrově tzv. troglodyty (obyvatele ruin), kteří ruiny opravovali. Byi přítomni v okamžiku erupce, ale stihli odejít před největší zkázou. Výbuch zničil veškerou vegetaci na Théře a objem pevniny, která se propadla do vyprázdněného magmatického krbu vytvořil tsunami o výšce 200m po vzniku až 70m u břehů Kréty. Toto tsunami zapříčinilo konec Krtské civilizace, jelikož zničila většinu malých přímořských měst Kréty včetně důležitých přístavů a úrody.
Společnost a náboženství
Jelikož nebyly nalezené žádé dokumenty, můženme se o těchto aspektech starověkého života na Santorini pouze dohadovat. akrotiri bylo podle nálezů velmi bohaté město. Podle rozložení budov se soudí, že společnost byla vrstevnatá, nenacházel se zde však žádný král. Domy byly podobné Řeckým. Bohatí občané obývali vrchní patra budov, zatímco služebictvo obývalo přízemí. Horní patra tak sloužila ceremoniálním a obytným účelům, spodní řemeslné výrobě. důležitou roli hráli mlýny. Mouka zřejmě sloužila lidem jako platidlo. Dále zde byli kovotepecké a kovolijecké dílny, hrnčíři a vojenské sklady. Obyvatelé akrotiri jedli ovce, kozy, luštěniny a ryby. Oproti Řekům a Římanům měli místnosti bohatě zdobené nábytkem, což dokazují odliky otisků v popelu. Zajímavé je, že každá rodina měla svůj dům, ale několik rodin sdílelo jednu kucyň.
Náboženství bylo spojeno s plodností a vegetací o čemž svědčí názezy konvic ve tvaru ženského těla s ňadry. Bohům se obětovávalo úlitbou a žehem. Vysocí hodnostáři byli zároveň kněžími, kteří vybírali obětiny a přidělovali je různým eřejným sektorům. Zvláštní pozornosti se těšily opice a rohatá zvířata, jako mužský aspekt náboženství.
Vztahy s Krétou
Kréta byla na vrcholu svého vlivu kolem roku 1500 př.n.l. V tto době měla velkou námořní flotilu a tak nelze vyloučit, že Akrotiri bylo jejich obchodní kolonií. Kvůli podobnosti nálezů je to velmi pravděodobné. akrotiri však bylo vybudováno dříve, než bylo Minoizováno.
Nálezy
Na území akrotiri byly nalezené četné fresky. Nejznámější je freska boxujících dětí a opic. Nejčastějšími motivy jsou rostliny, loďstvo, delfíni a pracující lidé. Na nalezené keramice je partný minojský vli. Častá je provazovitá výzdoba a úlitbové nádoby ve tvaru zvířat.
Thera
Thera, pojmenovaná po mythickém králi Therassovi, byla hlavním městem starověké Théry. Nachází se na vrcholu 350 m vysokého skalnatého pahorku Mesa Vouno, kam bylo umístěno kvůli obraně. Velikost je cca 1200 m čtverečných. Vykopávky zde provedl v letech 1895-1903 Hiller V. Gaertingen. Město bylo správním centrem ostrova celé tisíciletí, od doby Dorů, po dobu Římské říše. Z města vedla cesta do zásobovacího přístavu Oia, podél které byly ve skále vytesány hroby z ranně křesťanskéo a řeckého období. Město bylo dlouho pouhou esničkou, dokud jeho strategický ýznam nedocenili Dórové. Vládou byl pověřen syn Thébského krále Therass. v následujících dobách se ostrovu vedlo dovře, dokud nenastalo 7 let sucha a Thérané vyslali kolonie na Lybii. Byloo nalezeno asi 750 mincí, které svědčí o obchodu s pevninou, Rhodosem i Korynthem.
Ve 3. století zde byla umístěna Ptolemaiovská flotila. Město bylo kompletně přestaveno pro potřeby důstojníků. Dostalo pravidelé ulice a kulturní budovy. Od roku 145 př.n.l. do roku 0 nemáme žádné záznamy. V Řecké době patřila Théra k asijské rovincii a sídlil na ní velekněz, což vedlo k dalšímu zvelebení města. Po rozpadu Římské říše město pustlo až bylo po pokratí pemzou po malé erupci sopky definitivně opuštěno.
Totožnost s Atlantidou
Santorini, respektive starověká Théra, je často ztotožňována s bájnou Atlantidou. Platon ve svých dialozích Timaeus a Kritias říká, že atlantida byla velký stát ovládající okolní ostrovy a oblasti v Africe i Evropě. V těchto dialozích je zmínka o tom, že království bylo složené ze dvou ostrovů, malého a vellkého. Za velký je mnohými považovaná kréta, za malý Théra. Hlavními argumenty je shoda Platónova popisu a kréty v těchto bodech: Používání mědi, způsoby obdělávání půdy, polytická struktura a posvátnost rohatých zvířat. Vezmeme li v úvahu fakt, že ke zničení Kréty došlo v době výbuchu Théry, je pak nasnadě, že Kréta by velmi pravděpodobně mohla být společně s Thérou Atlantidou.
