Krétská historie
Kréta byla osídlena již v době neolitu o čemž svědčí nálezy primitivních sošek ženských božstev. První lidé přišli z Malé asie nebo Afriky. Nejstarší nálezy z období před devítí tisíci lety pocházejí ze sezónně využívaných jeskyní ve střebu ostrova. Mezi nálezy se dochovaly sošky ženských i mužských božstev, keramika a šperky. Pravěcí kréťané žili pravděpodobně izolovaně, možná s občasnými styky s lidni z ostatních ostrovů.
Mínojská kustura
Mínojská kultura je bezpochyby nejvýraznějším prvkem ostrovní historie. Mínojové byly jedna z vejvyspělejších kultur starověkého světa i přes to, že vyšli z předchozích obyvatel. Co podnítilo primitivní obyvatele k takovému vývojovému skoku není dodnes zcela objasněné. Mínojci ovládali okolní ostrovy, stavěli rozsáhlé palácové komplexy, které sloužily jako sídlo panovníka, město a tržiště zároveň. Podle půdorysů těchto složitých staveb pravděpodobně vznikla legenda o Krétském labyrintu ve spojení s nálezy soch a fresek znázorňujících býky, kteří byli pravděpodobně zpodobněním mužské plodivé síly. Historie mínojů se podle některých zdrojů dělí na ranné, střední a pozdní období, podle jiných na různá palácová období.
Přehled palácových období
Předpalácové období - 3300 -1900 př.n.l.. Dochází k prudkému vývoji v oblasti zemědělství, výroby i obchodu. Kréta se postupně stává námořní velmocí díky námořnímu obchodu. Na konci tohoto období se vesnice a sídliště mění v paláce.
Starší palácové období - 1900 - 1750 př.n.l.. Na počátku tohoto období se začínají stavět první velké paláce (např. Knóssos, Fiast). Kréta je ovládána jejich panovníky, kteří mají velkou politickou i ekonomickou moc. Paláce pak byly centry obchodu i výroby. Kolem roku 1700 př.n.l. jsou paláce zničeny zemětřesením.
Mladší palácové období - 1650 - 1425 př.n.l.. Postupně jsou obnovovány paláce, které jsou vylepšovány a krášleny. V této době vznikají nejznámější artefakty a fresky. Jako novinka se objevují menší paláce a panské vily, megary na venkově a v okolí velkých paláců. Kréta prožívá kulturní revoluci. Objevuje se písmo, zvané lineární písmo A. Toto písmo nebylo nikdy rozluštěno a známý není ani jazyk Mínojců, jelikož není znám jejich přesný původ. Jsou zakládány kolonie na pevninském řecku, Théře, Rhodu i v Malé Asii. Celou kulturu ničí roku 1425 př.n.l. výbuch Théry a následné tsunami.
Postpalácové období - Jsou obnoveny jen dva paláce, mezi nimi Knóssos. Mínojci zanikají pod nadvládou Achájů, dochází ke změně písma na lineární písmo B.
Kultura mínojské Kréty
Paláce - Paláce byly velmi komplikované stavby. Měli několik nadzemních i podzemních pater, sloupořadí, sklady. Součástí paláce byly soukromé a audienční místnosti krále, které bývají nejvíce zdobené freskymi. Jsou to také největší místnosti v paláci, nacházející se v jeho centru. Dále se v palácích nacházejí sklady se zásobami potravin i zboží, které bylo v palácích vyráběné. V paláci žilo množství lidí, kteří zde měli své vlastní příbytky. V okolí paláců se nacházela divadla, sloužící i jako arény a zahrady.
Výtvarné umění - Mínojci zdobyli své příbytky freskami a nástěnnými malbami. Námět je většinou figurální, rostlinný, nebo zvířecí. Nejoblíbenějšími zvířaty jsou ptáci, bájná zvířata a opice. Malby nejsou realistické, je na nich patrný vliv Egyptský. Keramika byla mistrovsky zdobená, hladká a perfektně zdobená jak figurálními, tak zvířecími motivy. Častá je provazová keramika napodobující uchycení bžbánů na lodích. Některé nádoby sloužící ke skladování obylí byly větší, než člověk. Z hlíny vznikaly i dekorativní předměty, sošky a nádobí. Sochařství se vyskytuje spíše ve formě malých hliněných sošek a užitého umění. Vyskytují se i humorné motivy a motivy ze života. Tvary soch jsou spíše symbolické než realistické. Nejznámější soškou je asi Hadí bohyně, která patří k vrcholným výtvorům.
Móda - Mínojci chodili v nařasených, složitých oblecích. Ženy nosily stažené živůtky a sukně ze skládané látky, vlasy si zaplétaly do složitých účesů. Muži nosili bederní roušky ze skládané látky. Pravděpodobně se líčili stejně jako Egypťané.
Náboženství - Na Krétě je výrazný kult býka a jiných rohatých zvířat, který pravděpodobně úzce souvisí s kultem vegetace a plodnosti z čehož vychází hlavní ženské božstvo se svým býčím protipólem. Náboženské obřady se odehrávaly v nejvyšších patrech paláců a v arénách a prováděly je kněžky. Nejznámější z obřadů je přeskok býka, který byl pravděpodobně zkouškou dospělosti jak pro chlapce, tak pro dívky.
Významné nálezy a naleziště
Disk z Fiastu - Disk popsaný lineárním písmem A nalezený ve Fiastovském paláci. Jeho obsah není znám. Může se jednat o modlitbu, obchodní záznamy, nebo královské pokyny. Jedná se o nejvýznamější a nejznámější předmět popsaný lineárním písmem A.
Hadí bohyně - Známá soška ženy s hady v ruce a odhalenými ňadry. Jedná se o kněžku, nebo vyobrazení samotné bohyně. Tato soška není jediným vyobrazením této ženy, je však nejzachovalejší.
Býčí nádoba - Realisticky vytvořená hliněná nádoba s pozlacenými rohy a křišťály vykládanýma očima, které proto působá realisticky. Jedná se o úlitbovou nádobu, ze které se obětovávali tekuté obětiny.
Knóssos - Ruiny paláce byly objeveny v roce 1887 a roku 1990 lokalitu zakoupil britský archeolog Arthur Evans, který zde zahájil rozsáhlé práce. Během několika měsíců odkryl většinu paláce a vyřkl množství teorií o životě starých obyvatelů paláce. Nalezla se zde známá freska s delfíny, fresky v trůnním paláci, hadí bohyně a princ s liliemi. Většina paláce je přístupná veřejnosti. Nejznámějšími mistnostmi jsou Trůní sál s trůnem a floristickou výzdobou, Královnina komnata s freskou delfínů a freska princ v liliích.
Řecké období
Po mínojské době následoval vpád Achájů, který byl úspěšný i kvůli oslabení Mínojů výbuchem Théry, který zničil úrodu, přístavy i paláce. z tohoto období neexistuje mnoho záznamů, Homér sepisuje Illias, ve které Krétu popisuje jako ostrov prosperující, ale kulturně upadající. Na ostrově se vyskytovalo mnoho mezi sebou válčících městských států. Achájové přinesli na ostrov lineární písmo B, které je rozluštěné pro jeho podobnost s řeckou alfabetou a železné zbraně.
Během Řeckého období je Kréta nevýznamnou správní jednotkou. Knóssos soupeří o privilegované postavení s městem Gortys, který je zásobovasím městem. Kolem roku 300 př.n.l. se Kréta dostává do správy Ptolemaiovcům. Jedná se o první období, kdy je Kréta ovládána z jiného centra.
Římské období
Římané dobili Krétu v roce 67 př.n.l..Kréta se stala součástí provincie Kyrenaika, ke které patřila i Libye. Hlavním městem se stal Gortys, Knóssos absolutně upadl. Byla vybudována síť silnic a akvaduktů.
Byzantská doba
Roku 395 došlo k rozdělení Římské říše na výchobní a západní blok. Kréta přirozeně připadla k východu, Byzanci. V této době se rychle šířilo křesťanství a na Krétě bylo vybudováno kolem sedmdesáti kostelů. Kréta se díky strategické poloze stává vojenskou základnou. Roku 824 se Kréta dostává do rukou Arabů. Ti ničí prakticky všechny křesťanské památky a nastolují muslimskou diktaturu. Jejich přínos je ale značný v architektuře, do které přináší tzv. "oslí hřbet" a zanechává na ostrově mnoho mešit a minaretů. Z Kréty se stala pirátská základna pro přepadávání obchodních lodí. Velkou změnou prošlo město Iraklio (Heraklion), které bylo přebudováno na tvrz a pevnost. Arabove byli poraženi v roce 961. Po jejich porážce znovu nastal kulturní rozkvět. Byly obnoveny a vystaveny mnohé kláštery a kostely.
Benátčané na Krétě
Po rozpadu Byzavce roku 1212 byla Kréta prodána Benátčanům za symbolickou cenu. Benátčané zbohatli z obchodu a křížových výprav a Kréta se jim hodila jako základna a překladiště pro vzdálenější cesty. Benátčané neutlačovali původní kulturu, ponechali jim svobodu vyznání i jazyka. Na ostrově vybudovali rozsáhlou síť pevností a větrných mlýnů pro čerpání vody. V této době se stává Kréta útočištěm malířů ikon uprchlých z Cařihradu.
Turecká nadvláda
Roku 1645 dobili krétu Turci obsazením Chanie. Následovalo 21 let obléhání Iraklia, se kterým byla formálně dobita celá Kréta. Turci byli obyvatelstvem nenáviděni, protože násilně prosazovali islám a turečtinu. I proto se Turkům nikdy nepodařilo zcela si podrobit horské oblasti, jelikož se tamní obyvatelstvo před dobyvateli ukrývalo v jeskyních. V letech 1770-1771 probíhala ozbrojená povstání. Všechna byla potlačena. Až roku 1897 po velkých rebeliích dosahuje Kréta samostatnosti.
Moderní dějiny
Roku 1919 -1922 proběhla Řecko - Turecká válka, kterou vyvolaly expanzivní snahy Řecka na úkor Turecka poraženého v I. světové válce. Výsledkem byla výměna obyvatelstva, která se dotkla Kréty masivním odchodem Turků z jejího území. (Pozůstatkem konfliktu jsou dodnes trvající spory o Kypr.) Další válkou, která Krétu, tentokrát tvrdě, zasáhla, byla 2. světová válka.
2. světová válka
To, že je Kréta spojnicí mezi třemi kontinenty se samozřejmě projevilo i během 2. světové války. V době, kdy se vytvořila Balkánská fronta, rozhodlo se Německé velitelství Krétu obsadit a possílit tak své zásobování v Africe. 25.4. 1941 vydal Hitler rozkaz k obsazení ostrova. Tato operace byla ojedinělá počtem výsadkářů, kteří v ní měli být nasazeni. Směrem ke Krétě se vydala výsadková divize a několik pozemních jednotek i s lehkými tanky a speciální horskou jednotkou. mimo to se mělo účastnit 80 kluzáků, 430 bombardérů a 600 dopravních letadel. Celkem mělo být nasazeno 22 000 vojáků.
Chybou spojenců bylo, že podcenili důležitost Kréty. Na ostrově zůstala pouze jedna jednotka, která nneprošla bojem v pevninském Řecku. Zbytek jednotek byl demoralizovaný a často bez vybavení, proto ani fakt, že zde bylo 40 000 vojáků nebyl relevantní. Chyběly tanky, letadla a zdravotní zázemí. Měli ale výhodu toho, že znali záměr Němců, díky rozluštění systému Enigma.
20.5.1941 začala největší výsadková operace v dějinách. Nejprve byla Kréta bombardována a poté přišel samotný výsadek. Výsadkáři však nemohli nijak ovládat padáky a zranění při přistáních byla velká. Jelikož spojenci o útoku věděli, byli připraveni a stříleli Němce buď ve vzduchu, nebo okamžitě po přostání. Zbylí Němci (asi 50%) se snažili dostat k letišti v Malme, ale narazili na neskutečný odpor vesničanů. Němci tak nedosáhli skoro ničeho. Do 3 dnů tak byla větčina Němců vybita.
Bitvu prohrála chyba Spojeneckého velitele, způsobený nedostatkem informací o ději na bojišti. Rozhodl se, že Němce zničí tankovým útokem, ale aby toho dosáhl, musel odvolat jednotky bránící právě tolik důležité letiště. Na něj pak byl dopraven Německý horský pluk, který ho udržel po zbytek bitvy. Tak prohráli spojenci pouze kvůli jedné chybě.
Na straně Němců bylo 4 000 mrtvých, na druhé straně 2 000 mrtvých a 12 000 zajatců i z řad civilistů, kteří zde nalezli povětšinou také smrt.
Bez zajímavosti není, že jediní, kdo bez jakýchkoli ztrát odolal, byli obyvatelé horských vesniček, kteří se i se svým majetkem s úspěchem ukrývali v horských jeskyních systémech. Další zajímavostí je, že staré ženy na Krétě nosí tipický černý úbor, k uctění padlých krajanů.
