Řecké zvyky
Den
Dení rozvrh v Řecku se liší od toho středoevropského, jako všude v jižní Evropě. Den jako by se posunul o pár hodin později. Lidé vstávají kolem 8:00 a do práce jdou kolem 9:00, kdy otevírají obchody. Oběd je malý, kolem 13:30 a po obědě se drží siesta mezi 14:00 a 16:00, kdy jue většina firem zavřených. Některé obchody poté otevírají až v 17:00. Řekové večeří kolem 20:00 s širší rodinou. Večeře trvá asi 2-3 hodiny, podle toho, kolik členů rodiny se sejde.
Povaha
Řekové jsou velmi temperamentní, vřelí a upřímní. Pokud Řecko navštívíte, jistě to poznáte. Jejich temperament se projevuje hlavně při oslavách, jak národních, tak rodinných, na kterých se vždy sejde většina rodiny až do nejširšího příbuzenstva. Řekové mají rádi setkávání s lidmi a poznávání nových lidí. Jejich zájem o lidi se projevuje i tak, že obsluha v restauraci se vás většinou s upřímným zájmem zeptá, odkud pocházíte, pokud na vás má víc času, pokusí se naučit pár frází česky. Většinou po jídle dostanete zdarma něco na zakousnutí, jako meloun, sýr, nebo nápoj. Pokud se s nějakým Řekem spřátelíte, poznáte, že si vždy stojí za svou pravdou, která se ale každou chvíli mění. Pokud vám něco nejupříměji tvrdí, může vám za pět minut stejně upřímě tvrdit pravý opak. Pokud se ale upřímně zeptáte na nějakou radu, poradí dobře, podle vlastních zkušeností a popřejí hodně štěstí.
Temperament se projevuje i na zapálenosti pro věc. Řekové jsou zapálenými sportovními fanoušky (v tom vynikají hlavné Kréťané) a nikdy svůj tým nezradí. Často mají nějakého koníčka kterému se také věnují s maximálním zápalem. Mnohdy je jejich koníčkem i samotná práce, hlavně mezi lidmi pracujícími v profesích, které se stýkají s lidmi. Například číšníci a barmani.
Svátky
Řekové mají mnoho náboženských státních svátků, ktetré dodržují a masivně je oslavují. Náboženství celkově je v Řecku hluboce zakořeněné, protože patří k národním tradicím a Řekové jsou velcí patrioti. Věří tak i mladí lidé a náboženská atmosféra je všude. I nejmenší vesnice má vlastní kostelík. Řecká víra je Pravoslavná (95-98%), někteří Řekové s arabským původem jsou muslimové, malá menšina je katolická.
Výčet státních svátků: 1.1. Nový rok
Oslavy Nového roku probíhají podobně, jako oslavy u nás s tím rozdílem, že se o půlnoci většina lidí účastní mše. Pravé oslavy tak začínají dlouho před půlnocí a půlnocí spíše končí. Půlnoční mše trvá asi 3 hodiny takže poté jsou oslavy menší.
6.1. Epiphany (Tři králové); Zjevení Páně
Tři králové neoobcházejí domy, ale většina lidí, jako správní křesťané, přispívají na sbírky pro chudé. Na oslavu zjevení Páně se konají velké průvody s ikonami Madonny.
40 dní před Velikonocemi. Čisté pondělí
Řekové se postí, očišťují se po fyzické i psychiké stránce, často chodí do přírody, kde splynutím s příroodou zdůrazňují smytí svých hříchů.
25.3. Den Řecké státnosti
Roku 1821 začalo tohoto dne Národně osvobozenecké protiturecké povstání.
22.4. Velký pátek
Velký pátek je hlavním Velikonočním svátkem a dnem, kdy se dějí zázraky. Pro Řeka je téměř poviností navštívit mši. Večer se konají velké shňostroje, tancovačky v krojích a hostiny.
25.4. Velikonoční pondělí
Konají se další velké venkovní hostiny, tradičně se griluje jehněčí, podávají se vejce a tradiční chléb. Lidé u sebe nosí kraslice a pokud potkají známé, ťuknou si s nimi se slovy:"Kristut vstal z mrtvých!"
1.5. Svátek práce
15.8. Nanebevzetí Panny Marie
Nejhlavnější a nejoblíbenější Řecký svátek. Pokud navštívíte Řecko o letních prázdninách, zkuste si návštěvu naplánovat na tento den. Celý den probíhají přípravy na večerní oslavy, města se vyzdobí girlandami s vlaječkami, a věnci. V odpoledních hodinách začíná náboženské procesí, kterého se účastní většina obyvatel města. Na začátku jdou kněží, kteří nesou nosítka s ikonou, nebo sochou Panny Marie, ověnčené kvítím a věnci. Po stranách nesou mladí chlapci a dívky monstrance. Za nimi jsou představitelé obce a poté dlouhý zástup lidí. Tento průvod obejde všechny kostely v obci, jako poslední hlavní kostel. V každém kostele je vedena modlitba, případně křest dětí z okolí. Nakonec se všichni odeberou na hlavní náměstí, kde se koná velká hostina s ohňostrojem, jehněčím a tanci. Každý je vítán a ceny jídla jsou symbolické. Na ,menších vesnicích je někdy jídlo i zdarma z předchozí veřejné sbírky.
14.9. Svátek nalezení pravého kříže
Svátek oslavující nalezení sv. kříže. Podle pověsti byly nalezeny 2 kříže. Vesničané se nijak rerozmýšleli a vzali jeden z křížů do zdejšího kostela. Začaly se však dít špatné věci. Jedna žena byla dlouho nemocná a rozhodla se jít do kostela žádat o pomoc Krista. Když se však dotkla kříže, jen se jí přitížilo. Vzpoměla si na druhý kříž a šla k němu. Když se ho dotkla, uzdravila se. Tak byl nalezen pravý kříž. Na počest této události se zapalují svíčky a lidé se koupají v řekách či moři, kde líbají své amulety a křížky.
27.10. Den Státní vlajky
Současná vlajka byla přijata roku 1822. Má symbolizovat Boží moudrost, svobodu a zemi. Sestává z 9 modro-bíbých pruhů a bílého kříže v morrém poli v levém horním rohu.
28.10. Den Ochi
Den Ochi (Řecky "ne"), připomíná odmítnutí B. Mussoliniho ultimáta řeckým diktátorem I. Metaxasem. Ultimátum mělo umožnit vojskům Osy vstoupit na Řecké území. Metaxasovo ochi znamenalo vstup Řecka do 2. světové války. Řekové vyšlo do ulic a skandovali "ochi".
8.11. Národní den Kréty
25.12. Vánoce
26.12. 2. Svátek Vánoční
Kroj
Počátky tvarů a barev na kroji se objevují již v antice, kdy měl každý městský stát své barvy, tak jako má dnes každá oblast Řecka svůj typický kroj. Kroj se však antickému obleku vůbec nepodobá kvůli silnému byzantskému a tureckému vlivu. Po otevření Řecka okolním státům je kroj silně ovlivněn Evropskými státy. Kroje se dělí na kroj pro každodenní nošení, sváteční a svatební. Výzdoba kroje, kvalita jeho výroby a jeho doplnění šperky je ovlivněno věkem, postavením a majetkem člověka, který ho nosí. Součástí kroje je dalmatika, která se vyvinula z tuniky. Jedná se o košili, vyrobenou z několika kusů látky a objevuje se ve většině Středomořských krojů.
V Řeckém se nazývá pukasimo a je základem ženského kroje. Kroj se nazývá podle materiálu, nebo Fustani. Základem oděvu jsou spodní šaty s prostřižením v pase. Na něm je pukasimo s různě dlouhými rukávy a sukně, fusta. Součástí oděvu může být i vestička Tzakos, nebo kabátek Kaftani, které jsou kratší než košile. Svrchník je modrý, černý, bílý, nebo zelený, bavlněný s rukávy a nazývá se sayias. Kolem pasu se nosí pásek, nebo šerpa. Kroj tipický pro selky obsahuje zástěru, která má rituální účel a chlapci o ni bojovali, pokud chtěli svést dívku, která ji nosila. Zástěru obsahuje i svatební kroj, ne však ve všech částech Řecka. Ke kroji patří plstěné botky a kožené sandály pro pobyt mimo dům. Nosí se k němu množství stříbrných šperků, které se mimo juné vplétají do vlasů. V některých částech Řecka se nosí pokrývky hlavy.
Mužské kroje, tsolias, jsou barevně skromné. Ve většině Řecka se nosí bílá sukně fustanela. Je sešitá z více trojúhelníků podebraných v pase. Na Krétě a jiných ostrovech se nísto sukně noí podebrané široké kalhoty. Ke kroji patří množství sak a vest, které jsou bílé, nebo ve tmavých barvách. Pod tím vším je spodní prádlo z kalhot a košile zvané pukasimo, která je podobná ženské košili, ale kratší. Ke kroji patří pletené ponožky a tkané kamaše, které na noze drží speciální podvazky pod kolenem. Typickou obuví je mastorika, která má na podrážce množství cvočků a na holeni bambuli.
