Základní informace
Základní čísla
Rozloha: 76 km2
Počet obyvatel: 13 400
Nejvyšší bod: 567 mnm
Poloha a popis souostroví
Santorini se nachází v egejském moři v souostroví Kyklad. Jeho přibližné souřadnice jsou 36°23'46.257"N, 25°26'23.757"E. Sousedními ostrovy jsou Anafi, Ios a Folegandros. Souostroví je sopečného původu a vzniklo propadem magmatického krbu pod ostrovem Théra, což je starší a úřední název souostroví. Skládá se z největšího ostrova Santoríni, menšího Thirasie a nových sopečných ostrovů v centru kaldery Nea Kameni a Palea Kameni. Nejmenším ostrovem je Aspronisi, známější jako Bílý ostrov. Kvůli původu souostroví tvoří tyto ostrovy prstenec kolem kaldery, jejíž hloubka je cca 300m. Všechny ostrovy mají směrem ven z tohoto prstence mírný sklon, kdežto směrem dovnitř prudké stěny. Na ostrovech se nenachází žádné prameny, ani řeky a tak na nich není vyšší vegetace, kromě uměle zavlažovaných polí. Většina ostrovů je skalnatá, buď holá, nebo porostlá trávou a nízkými keři. Ostrov santorini je jedno z máma míst v evropě, které je řazené do pouštního prostředí. Pláže na ostrově jsou kamenité a skalnaté. (Více o vzhledu ostrova ve článku Geologická historie ostrova). Hlavním rysem ostrova jsou kostely, kterých se zde nachází na 300. Obyvatelé, námořníci je stavěli po úspěšné plavbě jako poděkování svatým za ochranu lodi.
Podnebí
Santorini je jedno ze dvou míst v Evropě, jehož podnebí bylo klasifikováno jako horké pouštní klima. Druhým takovým místem je nedaleký ostrov Anafi. Tento fakt je způsoben polohou ostrova, který se nachází v horkém pásu v okolí obratníku raka. Větry vanoucí přes středozemní moře se nemají kde zachytit a proto zde nedochází ke srážkám. Rostliny zde rostoucí se přizpůsobili na využívání ranní rosy. Lidé využívají vodu z odsolovacích zařízení.
Historie
Na ostrově žila v době bronzové vyspělá kultura úzce spjatá s Krétskou. Žila zde v době vzniku kaldery, avšak obyvatelé stihli včas uprchnout. Vrstvy popela pak památky konzevovaly. Vyspělost kultury dokazuje i hypotéza, že Théra je hledanou atlantidou. Mnoho památek však skončilo v hloubi moře. Největším nalezištěm je Akrotiri, kde se nalezly krásné fresky a nádoby. Náboženství bylo velmi podobné náboženství krétskému a vycházelo z principů plodnosti a vegetace. Druhým naletištěm je Thera z doby Řecké a Římské, která byla po 1000 let správním centrem ostrova.
Města
Největší města vznikla na ostrozích a příkrých svazích nad kalderou, kvůli snažšímu budování přístavů (opačné pobřeží bylo nebezpečné). Tato města mají typický řecký charakter. Bíle omýtnuté domy jsou "nalepeny" jeden na druhém až tak, že ulice jsou vlastně střechy níže postavených domů. Celé město je tak jedna velká stavba. Kromě bílé omýtky jsou tipické tmavě modré střechy a pravoslavné kostely s nápadnými kopulemi. Ve městě Oia jsou dominantou větrné mlýny. Většinou jsou v nejvyšších patrech měst s nejlepším výhledem taverny, které ozvláště při západu slunce o kterém se říká, že je nejromantičtější na světě, protože zapadá přímo do moře, praskají ve švech. Města na mírnějším svahu ostrova jsou založena vyloženě za účelem turistického ruchu, většinou kolem jedné třídy s obchody a kostela. Největšími něsty nad kalderou jsou Oia a Thira, na mořské straně Kamari.
Santorinská lákadla
Přesto že se Santorini nejčastěji prezentuje jako nejromantičtější ostrov Řecka, je na něm mnoho jiných zajímavých věcí. Jedním z nejvěších lákadel jsou ostrovy Palea a Neia Kameni, na kterých se může člověk projít po lávových polích a nadýchat síry, nebo se v moři okolo těchto ostrovů vykoupat v sirných pramenech. Stejně tak souvisí s vulkansmem i oblíbenost těchto míst mezi potapěči, kteří zde naleznou mnoho jeskyní a dalších útvarů, nebo proslulé "barevné pláže" s různou barvou okolní skály, mnohdy dostupné pouze lodí. Milovníkům historie nabízí ostrov město Akrotiri, které zůstalo neporušeno pod popelem, stejně jako slavné Pompeje. Je ale pravdou, že nejpůsobivějším zážitkem je sledování zapadajícího slunce nad kalderou přímo do mlhavého oparu, obzvláště při chutné večeři v nějaké ze zdejších taveren, nebo ze střechy kostela.
